Rozhovor s vedoucím Filmové tvorby režisérem Vladimírem Michálkem

Jak jste se dostal k tomu, že učíte na Akademii Michael?
Oslovil mě pan Ondřej Štěpánek.

Co se snažíte svým studentům předat jako hlavní?
Svobodu myšlení. Nabýt sebedůvěru. Základy řemesla.

V čem je dle Vás Akademie Michael unikátní?
Nemám úplně přesný přehled o podobných školách v republice, ale domnívám se, že ateliér filmové tvorby na Akademii Michael je zcela unikátní.
Například každý týden se konají semináře filmového herectví s paní Dashou Bláhovou. Nejbližší podobný je v Londýně. Další významnou věcí je uzavřený technologický řetězec. To znamená, že od prvotní myšlenky až po finální produkt se pohybujeme ve čtyřech vzájemně propojených prostorech. Omezením je pouze nedostatek nápadů.

Kdy jste si uvědomil, ze režisérství bude pro Vás to pravé?
Nevím jestli slovo „pravé“, je to pravé. Režie je neuvěřitelně těžký obor. Musíte být zdatný intelektuálně. Mít dar obrazové a prostorové představivosti. Trpělivost a v neposlední řadě velkou fyzickou kondici. Je to prazvláštní směs zdánlivě neslučitelných prvků. A možná to bylo ono, co mě tak přitahovalo. Nejistota. Zvědavost. Hravost. No a hlavně snění.

Studoval jste medicínu a věnoval se psychoterapii. Proč takový obrat k filmu?
Všechno souvisí se vším. Medicínu jsem ukončil po třetím ročníku, když jsem byl přijat na FAMU a musel jsem se rozhodnout. V tu dobu jsem se rozhodl pro film. Medicína a psychoterapie mi zůstala jako hobby. Bál jsem se starého německého přísloví: Mladý lékař potřebuje dva hřbitovy.

Co Vás nejvíce inspiruje při tvorbě scénářů?
Pocit z myšlenky. Když se vrací a nezanikne, tak si říkám, že možná to je něco, čemu bych se chtěl několik dalších let věnovat.

Jaké bylo dostat svého prvního Českého lva?
Nemám rád soutěže. Pohled na film je velmi subjektivní záležitost. Čirou náhodou se mi v ten samý den narodil druhý syn. Tak jsem tu radost měl spíš z toho. Bylo to takové zvláštní. Vždycky mi v takových momentech jede v hlavě: všechna sláva polní tráva:-).

Drama ,,Je třeba zabít Sekala (1998)” získalo 10 Českých lvů a reprezentovalo dokonce Česko v klání o Oskara. V čem dle Vás tkví jeho úspěch?
Je to srozumitelný nadčasový příběh, který se sešel ve všech složkách. Je to po všech stránkách nekompromisní film.

Máte nějakého režiséra nebo scenáristu, který je pro Vás inspirací?
Je jich celá řada, tak například Lindsay Anderson, Martin Scorsese, Ivan Passer. Nejvíc inspirativní je pro mě hudba a literatura.

Jaký typ filmů máte nejraději?
Nejsem žánrově vyhraněný. Záleží na době a rozpoložení v jakém se v tu chvíli nacházím.

Věnujete se ještě psychoterapii?
Ano, mám své hodiny na Myclinic v Praze.

Ovlivňuje Vás odborná znalost lidské psychiky při filmařské tvorbě?
Vždy mě ovlivňovala. Hlavně je to důležité v práci s herci. A samozřejmě v práci s týmem spolupracovníků. Bez nich je režisér namydlený…Sám jsem si prošel všemi složkami, tak si vážím všech, kteří pomáhají vzniku filmu.

Čemu se rád věnujete ve svém volném čase?
Dětem, focení, čtení, koukání na to, co se kolem mě děje. Snažit se mít rád svět takový jaký je.

Co by jste vzkázal uchazečům o studium na Akademii Michael?
Že mají možnost zažít unikátní čas, kdy se z vyjukaných středoškoláků stanou emancipované osobnosti a budou mít kredit, který jim může otevřít dveře k profesionální dráze filmaře. Záleží jenom na nich. Vše je možné.