Rozhovor s pedagogem MgA. Zdeňkem Lhotákem

Pane Lhotáku, než se dostaneme k vaší tvorbě a výuce u nás na Škole Michael, dovolte mi, abych vám pogratulovala k tak významnému ocenění – OSOBNOST ČESKÉ FOTOGRAFIE 2019, které vám v červnu Asociace profesionálních fotografů ČR udělila za dlouhodobý přínos fotografii. Určitě je to pro vás pocta, když profesionálové z vašeho oboru se takto vyjádří k vaší celoživotní tvorbě.

Toto ocenění jistě není jediné, prozraďte nám, jaké další ceny jste v životě obdržel?

V roce 1986 jsem získal druhou cenu v světové soutěži novinářské fotografie World Press Photo za sérii Spartakiáda. V roce 2004 mi byl udělen certifikát QEP (kvalifikovaný evropský fotograf) v oboru fotografie jídla. Certifikát uděluje Evropská federace profesionálních fotografů FEP.

Vaše dokumentární fotografie a sportovní fotografie jistě mnozí znají, jak jste se dostal k focení vrcholového sportu?

Jsem absolventem Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, a tak zcela logicky byl můj počáteční zájem o fotografii spojen se sportem vrcholovým i rekreačním. Postupně jsem sport vnímal více ve výtvarné rovině a také jako prostředí, do kterého se promítají intenzivní emoce, vášně i agrese, na hřišti i v hledišti.

Ve vaší tvorbě se prolíná také výtvarná fotografie, ve které se mimo jiné zaměřujete na detaily vlastního těla, to mě velmi zaujalo, protože své tělo snímáte dokonce pomocí endoskopie…

Tělo vnímám nejen jako základ naší fyzické existence, ale také jako nositele mnoha symbolik, je zároveň prostředkem komunikace s okolím i sám se sebou. Od roku 1989 využívám fotografie detailů mého těla jako prostředek k prezentaci mého výtvarného názoru spojeného s relativizací obecného vnímání tělesnosti. Snažím se provokovat, narušovat stereotypy. Postupně jsem vyčerpal možnosti dokumentovat moje tělo v černobílé i barevné formě z vnějšku a zákonitě jsem svoji pozornost zaměřil na očekávané obrazově zajímavé záběry lidského těla zevnitř prostřednictvím endoskopie, MR, RTG a CT vyšetření. Získané záběry z těchto vyšetření zpracovávám formou instalací a vitráží.

Přes dokumentární a výtvarnou fotografii jste se dostal nakonec také k užité fotografii, kde fotíte jídlo a potravinové produkty, co vás k tomu přivedlo?

Jen pár fotografů se uživí volnou tvorbou, ostatní se musí zabývat komerční i užitou fotografií, včetně mě. Práce ve studiu mě hodně baví a v rámci proměnlivosti poptávky jsem se postupně specializoval na fotografii jídla, pro kterou jsem vybavil studio velkým fundusem rekvizit a nádobí. Tento fotografický obor je založen na týmové spolupráci především se špičkovými food stylisty. Pořádám workshopy s tématem Fotografie jídla pro ITF.

Proč jste se rozhodl učit právě na naší škole Michael? A v jakých předmětech se s vámi studenti mohou potkávat?

Na škole Michael (v současné době na Akademii Michael) působím od roku 2013, vyučuji fotografii v rámci ateliéru, fotografickou techniku a skladbu obrazu. Motivem pro doplnění mé fotografické praxe o pedagogickou činnost byla potřeba komunikace i zajištění stálého příjmu.

Vaše mnohaleté zkušenosti jistě také předáváte při hodinách našim studentům. Jak tyto zkušenosti promítáte do vaší výuky?

Moje znalost i zkušenosti z oboru fotografie jsou omezeně přenositelné. Za nejdůležitější považuji vytvoření vzájemné důvěry a tvořivé atmosféry. Mým cílem je motivovat studenty k nestandardním řešení zadaných témat hravou nebo provokativní formou.

Práce pedagoga a práce fotografa jsou jistě časově náročné, dají se obě profese dohromady skloubit a co vás na učení baví?

V rámci mé zakázkové tvorby i volné tvorby stále nacházím prostor pro práci se studenty, která je převážně vzájemně obohacující profesně i osobně.

Kromě knih, které jste vydal, kde naši studenti mohou vidět vaše fotografie, připravujete nějakou výstavu?

V loňském roce jsem realizoval několik velkých výstav a pro letošek mám v plánu vydat dvě publikace svých stěžejních dokumentárních souborů Sparta a Spartakiáda.

Co byste na závěr chtěl našim studentům vzkázat?

Fotografie je skvělý prostředek komunikace, je to zábavné médium, které se může stát zdrojem vaší obživy i tvůrčího uspokojení. Není to však lehká práce, vyžaduje mnoho energie (především mentální).