V dnešní době již název nádraží Bubny tolik nerezonuje, o to více je však potřeba připomínat historii i s ohledem na současné dění ve světě.
Pražské nádraží Bubny již léta neslouží svému původnímu účelu – být nádražím. V jeho nejbližším okolí vzniká nová vozovka a i další tepny města jsou odkloněny mimo tuto oblast. Ale v minulosti tomu tak vždy nebylo. Nádraží se stalo za 2. světové války místem, odkud byli odváženi převážně židovští občané do ghett a následně i koncentračních táborů. V blízkosti dnešního Veletržního paláce vzniklo velké seřadiště s přímým spojením s nádražím. Tato bolestná část naší historie i s ohledem na přeživší nesmí být zapomenuta. Proto zde již před lety vznikl Památník ticha, jehož nedílnou součástí je i dokumentární fotograf a pedagog Karel Cudlín. V současné době je tedy možné navštívit výstavu, kde najdete jednak fotografie z již proběhlých akcí Památníku ticha, návrh projektu pro vytvoření důstojného památníku holokaustu, vše doplněno o sbírku velkého portrétního cyklu Karla Cudlína významných osobností z okruhu přeživších. Mezi portrétovanými je například sestra A. Lustiga Hana Hnátová nebo vysokoškolský pedagog Felix Kolmer. Nutno podotknout, že fotografie vznikaly v průběhu 10 let a mnohé z nich jsou dnes již jen tichou vzpomínkou.
Výstavu Brány paměti s edukativním programe lze navštívit na základě rezervace.
Foto: Milan Smolík